ÚVOD DO STUDIA V MYSORE PROGRAMU

Ten­to text je mí­něn pro stu­den­ty za­psa­né v my­so­re prog­ra­mu YDP. Před­sta­vu­je sbír­ku in­for­ma­cí o po­va­ze to­ho­to stu­dij­ní­ho prog­ra­mu, o je­ho pro­vo­zu a o ná­le­ži­tos­tech člen­ství v něm.

Studijní program

I.  Smys­lem my­so­re prog­ra­mu je po­skyt­nout Vám sku­teč­nou vý­u­ku ása­ny, te­dy ta­ko­vou, při kte­ré zí­ská­te schop­nost samo­stat­ně a sebe­vě­do­mě prak­ti­ko­vat, a to po­dle své in­di­vi­du­ál­ní ka­pa­ci­ty a po­dle svých in­di­vi­du­ál­ních zdra­vot­ních po­třeb. Po­u­ži­tý for­mát lek­cí je ko­pií tra­dič­ní­ho způ­so­bu vý­u­ky z dob, kdy ješ­tě jó­ga ne­by­la sou­čás­tí po­pu­lár­ní kul­tu­ry a kdy ne­exis­to­val fe­no­mén jó­go­vých stu­dií.
 
II.  Po­kud chce mít kdo­ko­liv z jó­gy pro­spěch, mu­sí je­jí po­znat­ky reál­ně, fy­zic­ky prak­ti­ko­vat, ni­ko­liv pou­ze zkou­mat. V tom­to smy­slu před­sta­vu­je jó­ga prak­tic­kou na­u­ku. Ob­zvlášť nad­še­ní stu­den­ti si­ce do­ká­ží zužit­ko­vat i zna­lost for­mál­ní jó­go­vé teo­rie, při pod­mín­ce kon­zis­tent­ních vý­sled­ků však ale vždy pou­ze tak, že stu­diem teo­rie do­plní svou pra­vi­del­nou pra­xi. Po­kud Vás teo­rie jó­gy za­jí­má, do­po­ru­ču­je­me je­jí zá­kla­dy zí­skat např. čet­bou skvě­lé kni­hy T. K. V. De­si­ka­cha­ra The Heart of Yo­ga nebo sle­do­vá­ním ka­ná­lu Da­vi­da Dos­tá­la Ko­ře­ny jó­gy –
    →  The Heart of Yo­ga
    →  Ko­ře­ny jó­gy
 
III.  V ása­ně a v me­to­do­lo­gii je­jí vý­u­ky se v YDP spo­lé­há­me pře­de­vším na prin­ci­py, kte­ré ob­je­vil a poz­dě­ji for­ma­li­zo­val B. K. S. Iyen­gar. Iyen­gar­ský pří­stup kla­de dů­raz na de­tail, přes­nost a za­rov­ná­ní tě­la při za­u­je­tí po­zi­ce. V hloub­ce poz­ná­ní ne­má na svém po­li kon­ku­ren­ci. Je­ho uni­kát­ní cha­rak­te­ris­ti­kou je vý­u­ka sva­lo­vých ak­cí, je­jichž správ­né po­cho­pe­ní ve­de k zvlád­nu­tí es­te­tic­ky do­ko­na­lých po­zic, a ta­ké hoj­né uží­vá­ní cvi­čeb­ních po­mů­cek (pás­ků, ci­hel, dek, pol­štá­řů, zá­va­ží apod.). Po­kud by Vás oso­ba B. K. S. Iyen­ga­ra za­jí­ma­la, mů­že­te si o ní za­čít číst např. na webu Ko­fi Bu­sia –
    →  A bio­gra­phy of B. K. S. Iyen­gar
 
IV.  V YDP se spe­ci­a­li­zu­je­me na ása­nu a vě­ří­me, že Vám je­jí vý­u­ku do­ká­že­me po­skyt­nout na vr­cho­lo­vé úrov­ni. Zá­ro­veň ale ta­ké vě­ří­me, že by­ste ne­mě­li igno­ro­vat sku­teč­nost, že kro­mě ása­ny jó­ga stu­den­tům na­bí­zí i dal­ší prak­tic­ké ná­stro­je, např. prá­ná­já­mu (de­cho­vá cvi­če­ní), me­di­ta­ci, zpěv véd­ských man­ter ne­bo stu­di­um po­svát­ných tex­tů, z nichž něk­te­ré by pro Vás pod­le to­ho, kým jste a k ja­kým záj­mům in­kli­nu­je­te, mo­hly být ta­ké uži­teč­né.

Praxe ásany

V.  V pra­xi ása­ny je dů­le­ži­tá pou­ze ces­ta, t. j. pra­xe sa­mot­ná. Sta­no­vo­vat si díl­čí cí­le ne­ní na ško­du, věz­te ale, že Va­še veš­ke­ré vý­sled­ky v ro­vi­ně zdra­vot­ní, du­šev­ní i kos­me­tic­ké bu­dou pl­ně zá­vi­set na pra­vi­del­nos­ti Va­še­ho cvi­če­ní, ni­ko­liv na po­kro­či­los­ti ásan, kte­ré mo­men­tál­ně zvlá­dá­te, na in­ten­zi­tě jed­not­li­vých od­cvi­če­ných ho­din ne­bo na čem­ko­liv ji­ném "vý­ko­no­vém." Všech­ny Va­še re­ál­né ús­pě­chy bu­dou od­ra­zem Va­ší pra­vi­del­né, tr­pě­li­vé, sou­stře­dě­né, dlou­ho­do­bé a ne­pře­ru­šo­va­né pra­xe.
 
VI.  Udr­ži­tel­ná pra­xe vy­lu­ču­je sou­těž. Po­kud k ása­ně při­chá­zí­te s mo­ti­va­cí zvlád­nout krás­ně jed­not­li­vé po­zi­ce, je to na­pros­to v po­řád­ku, je ov­šem nut­né, aby­ste při­ja­li sku­teč­nost, že Váš vý­voj bu­de mít své uni­kát­ní tem­po, svůj uni­kát­ní cha­rak­ter a svo­je uni­kát­ní pro­blé­my – a to včet­ně pro­blé­mů men­tál­ních/psy­chic­kých. Ne­exis­tu­jí dvě tě­la se stej­ný­mi po­hy­bo­vý­mi pre­dis­po­zi­ce­mi a ne­exis­tu­je ego, kte­ré by se nik­dy ne­bou­ři­lo. Po­mě­řo­vá­ní se s ji­ný­mi stu­den­ty ne­bo do­kon­ce sou­tě­že­ní o rych­lost či kva­li­tu zvlád­nu­tí po­zic je ne­jen ne­smy­sl­né a ne­efek­tiv­ní, ale ta­ké pří­mo ne­bez­peč­né tím, že mů­že vést ke zra­ně­ní.
 
VII.  S tím ta­ké sou­vi­sí, že pra­xe ása­ny by nik­dy ne­mě­la být ná­sil­ná. Pře­kra­čo­vá­ní ak­tu­ál­ních tě­les­ných hra­nic mů­že vy­ús­tit v úraz a ná­sled­ně v nut­nost bě­hem re­kon­va­les­cen­ce sil­ně upra­vit ne­bo ome­zit po­hy­bo­vou ak­ti­vi­tu. Ta­ko­vý cy­klus aso­ci­u­je ása­no­vou pra­xi s ne­pří­jem­ný­mi po­ci­ty spí­še než s ra­dost­ný­mi zá­žit­ky, při­čemž prá­vě ra­dost­né zá­žit­ky jsou dle na­še­ho pře­svěd­če­ní jed­ním z klí­čo­vých atri­bu­tů, bez kte­rých je dlou­ho­do­bá pra­xe ne­u­dr­ži­tel­ná.
 
VIII.  K pra­xi po­kro­či­lej­ších po­zic se mů­že­te pro­pra­co­vat pou­ze pro­střed­nict­vím trpě­li­vé a tech­nic­ky ko­rekt­ní pra­xe po­zic zá­klad­ních. Dů­vo­dem jsou jed­nak ne­pře­hléd­nu­tel­ně ros­tou­cí po­ža­dav­ky na fy­zic­kou fle­xi­bi­li­tu, sí­lu i vý­drž, jed­nak nut­nost hlu­bo­ké­ho za­ži­tí ně­ko­li­ka uni­ver­zál­ních po­hy­bo­vých prin­ci­pů. Ob­tíž­nost po­kro­či­lých ásan je na­to­lik vy­so­ká, že je­jich do­bré zvlád­nu­tí vy­ža­du­je ne­jen enor­mní sí­lu vů­le a le­ti­tou pí­li, ale ta­ké vel­kou dů­vě­ru k ve­de­ní uči­te­le a not­nou dáv­ku po­ko­ry před se­bou sa­ma (např. kvů­li schop­nos­ti rea­lis­tic­ky vní­mat své vro­ze­né sla­bi­ny, kvů­li schop­nos­ti při­jí­mat v ča­se svá zdra­vot­ní ome­ze­ní ne­bo kvů­li schop­nos­ti ří­dit své škod­li­vé ten­den­ce).
 
IX.  Me­zi be­ne­fi­ty, kte­ré zač­ne­te ne­vy­hnu­tel­ně zí­ská­vat dí­ky pra­vi­del­né ása­no­vé pra­xi, pat­ří i jis­tá for­ma osob­ní trans­for­ma­ce. Ta se re­a­li­zu­je skrz po­stup­nou změ­nu Va­še­ho smýš­le­ní o so­bě sa­ma – o své vlast­ní iden­ti­tě a o svém vlast­ním cha­rak­te­ru – čis­tě na zá­kla­dě Va­še­ho au­to­ma­tic­ky pro­bí­ha­jí­cí­ho sebe­poz­ná­vá­ní, na zá­kla­dě Va­ší po­stu­pu­jí­cí kul­ti­va­ce sebe­dis­cip­lí­ny a na zá­kla­dě Va­še­ho ros­tou­cí­ho sebe­vě­do­mí. Na té­to trans­for­ma­ci ne­ní nic ma­gic­ké­ho, nic eso­te­ric­ké­ho ani nic těž­ko po­cho­pi­tel­né­ho. Bu­de se dít způ­so­bem, kte­rý Vám zpět­ně přij­de ja­ko do­ko­na­le sa­mo­zřej­mý, a je­jí in­ten­zi­ta bu­de zá­vi­set pře­de­vším na tom, s jak sil­ným sou­stře­dě­ním a s jak vel­kou po­zor­nos­tí ke své pra­xi při­stou­pí­te.

Struktura praxe

X.  Pro zře­tě­ze­ní ásan dik­tu­je kon­ven­ční me­to­da jed­no­du­chou struk­tu­ru, kte­rou v běž­né pra­xi ná­sle­du­je­me při kaž­dém jed­nom cvi­če­ní –
 
1.  Pří­prav­né po­zi­ce (pře­dev­ším po­zdra­vy slun­ci ne­bo sta­tic­ké pří­prav­né po­zi­ce, ne­ní-li pra­xe poz­dra­vů pro da­né­ho stu­den­ta v da­ném ča­se vhod­ná)
 
2.  Stoj­né po­zi­ce (t. j. sto­je na no­hou)
 
3.  Po­zi­ce při ze­mi (vět­ši­nou v se­dě)
 
4.  Zá­klo­ny
 
5.  In­ver­ze (po­zi­ce hla­vou do­lů, u za­čá­teč­ní­ků pou­ze zá­klad­ní stoj na ra­me­nou – Sa­lam­ba sar­van­ga­sa­na I – a zá­klad­ní stoj na hla­vě – Sa­lam­ba sir­sa­sa­na I – ve svých mini­sek­ven­cích)
 
6.  Zá­vě­reč­né po­zi­ce

Fáze studia

XI.  Prv­ní fá­ze Va­še­ho stu­dia v my­so­re prog­ra­mu má za cíl vy­bu­do­vat hru­bou kos­tru Va­ší pra­xe, t. j. za­jis­tit, aby­ste po­dle své ka­pa­ci­ty zvlá­da­li samo­stat­ně prak­ti­ko­vat po­zdra­vy slun­ci, in­ver­ze a zá­vě­reč­né po­zi­ce, te­dy prv­ní, před­po­sled­ní a po­sled­ní ka­te­go­rii z vý­še uve­de­né struk­tu­ry. V tom­to smy­slu zač­ne Va­še osob­ní pra­xe vzni­kat ja­ko ja­ký­si pří­slo­več­ný send­vič, ve kte­rém fi­gu­ru­jí na jed­né stra­ně po­zdra­vy slun­ci a na dru­hé stra­ně in­ver­ze a zá­vě­reč­né po­zi­ce. Ta­to fá­ze bu­de tr­vat je­den až dva týd­ny (při dvou lek­cích týd­ně).
 
XII.  Dru­há fá­ze stu­dia při­dá do­pro­střed­ka Va­ší pra­xe zby­lé ása­ny pří­sluš­né­ho za­čá­teč­nic­ké­ho sy­la­bu a tím pří­slo­več­ný send­vič vy­pl­ní. Sta­ne se tak bě­hem dvou až tří mě­sí­ců (při dvou lek­cích týd­ně). Za­čá­teč­nic­ké sy­la­by si mů­že­te pro­hléd­nout na ná­sle­du­jí­cích od­ka­zech –
    →  Zá­klad­ní pra­xe L1
    →  Zá­klad­ní pra­xe L2
    Kte­rý kon­krét­ní se tý­ká Vás, ur­čí uči­tel po­dle Va­šich po­třeb a po­dle Va­ší vý­cho­zí hyb­nos­ti. Ne­le­kej­te se plné­ho pro­ve­de­ní po­zic, kte­ré vi­dí­te na ob­ráz­cích. Za­čí­nat bu­de­te s mo­di­fi­ko­va­ný­mi va­ri­an­ta­mi a s množ­stvím po­mů­cek. Nad­to, po­kud cvi­čí­te kvů­li fy­zio­te­ra­pii, už vý­cho­zí sek­ven­ce Vám bu­de se­sta­ve­na přes­ně na mí­ru a vý­še uve­de­né od­ka­zy jsou pro Vás ire­le­vant­ní.
 
XIII.  S tím, jak bu­de ply­nout čas a jak se bu­de zvy­šo­vat Va­še do­ved­nost, se ve tře­tí fá­zi Va­še pra­xe zač­ne vy­ví­jet a mě­nit, te­dy po­stup­ně bu­de uči­tel do Va­ší sek­ven­ce pro zá­klad­ní po­zi­ce za­čle­ňo­vat ná­roč­něj­ší va­ri­an­ty a poz­dě­ji Vám bu­de ta­ké při­dá­vat po­zi­ce po­kro­či­lej­ší. V té­to fá­zi stu­den­ti se­tr­vá­va­jí mi­ni­mál­ně tři až pět let, něk­te­ří ale i de­set let.
 
XIV.  Ve čtvr­té, po­sled­ní fá­zi stu­dia bu­dou už Va­še zku­še­nos­ti, zna­los­ti a do­ved­nos­ti na­to­lik roz­sáh­lé, že dal­ší roz­voj své pra­xe si zač­ne­te ří­dit sa­mi, jen s ob­čas­nou kon­zul­ta­cí u uči­te­le.
 
XV.  Ve chví­li, kdy jsou na to při­pra­ve­ny (ob­vy­kle dva–tři mě­sí­ce po ná­stu­pu do my­so­re prog­ra­mu), se že­ny za­čí­na­jí na­víc učit ta­ké dvě men­stru­ač­ní sek­ven­ce, kte­ré jsou mí­ně­ny pro re­sto­ra­tiv­ní pra­xi bě­hem men­se­su –
    →  Men­stru­ač­ní sekvence 1
    →  Men­stru­ač­ní sekvence 2

Provoz lekcí

XVI.  V lek­cích bu­de­te vždy pod do­hle­dem a ve­de­ním uči­te­le. Je nic­mé­ně tře­ba, aby­ste si od za­čát­ku ales­poň na hru­bo pa­ma­to­va­li, co má­te cvi­čit a ja­kým způ­so­bem, pro­to­že Va­še pra­xe se nut­ně bu­de vy­ví­jet roz­díl­ně od všech ostat­ních čle­nů sku­pi­ny a ta­ké pro­to­že uči­tel se ne­mů­že vě­no­vat pou­ze Vám – po­tře­bu­je svou po­zor­nost roz­klá­dat rov­no­měr­ně me­zi vše­chny pří­tom­né. Kdy­ko­liv Vám co­ko­liv zno­vu rád zo­pa­ku­je, před­ve­de či po­ra­dí, ale zá­ro­veň mu­sí spo­lé­hat na ur­či­tou mí­ru Va­ší samo­stat­nos­ti.
 
XVII.  Aby mě­la Va­še pra­xe efekt, kte­rý mít má, je bez­pod­mí­neč­ně nut­né, aby­ste se na cvi­če­ní per­fekt­ně sou­stře­di­li, do­dr­žo­va­li ko­rekt­ní tech­ni­ku a ta­ké způ­so­by, kte­rý­mi se do jed­not­li­vých po­zic vstu­pu­je a kte­rý­mi se z nich vy­stu­pu­je. Kdy­ko­liv se v lek­cích do­sta­ne­te do si­tu­a­ce, že ne­ví­te, jak má­te cvi­čit, ne­bo že si i je­nom uvě­do­mí­te, že si správ­ným pro­ve­de­ním ná­sle­du­jí­cí po­zi­ce ne­jste jis­ti, je vždy lep­ší, když za­sta­ví­te, po­čká­te na pří­chod uči­te­le a po­žá­dá­te o ra­du, než když ása­nu pro­ve­de­te ně­ja­kým na­ho­di­lým způ­so­bem. Ne­styď­te se. Ne­za­po­mí­nej­te, že od Vás nik­do ne­če­ká zá­zra­ky, že uči­tel je v sá­le pro Vás a že na Va­šem jak­ko­liv čas­tém vo­lá­ní o po­moc ne­ní nic ne­ob­vyk­lé­ho, tím spí­še po­kud jste v lek­cích no­ví.
 
XVIII.  Aby­ste vě­dě­li, co cvi­čí­te, aby­ste moh­li vní­mat vzta­hy a sou­vis­los­ti me­zi jed­not­li­vý­mi ása­na­mi a hlav­ně aby­ste na lek­cích moh­li s uči­te­lem o ása­nách vů­bec mlu­vit, mu­sí­te znát je­jich ori­gi­nál­ní san­skr­to­vé náz­vy. Ide­ál­ní je sle­do­vat pří­sluš­nou sek­ven­ci zde na we­bu (od­ka­zy viz vý­še) a s tím, jak Vám uči­tel po­stup­ně po­zi­ce při­dá­vá, si jmé­na těch­to po­zic hned od prv­ní lek­ce za­pa­ma­to­vá­vat. Ta­ko­vé­to při­ro­ze­né a prů­běž­né uče­ní je da­le­ko účin­něj­ší a snaž­ší než od­lo­že­ná sna­ha o me­mo­ro­vá­ní osm­de­sá­ti slov na­jed­nou. Ten­to fakt ne­lze do­sta­teč­ně zdů­raz­nit. Po­kud uči­tel v kte­rý­ko­liv mo­ment zji­stí, že ne­zná­te ná­zvy ásan, kte­ré už prak­ti­ku­je­te, od­mít­ne Va­ši pra­xi roz­ši­řo­vat o ása­ny dal­ší, do­kud se všech­ny re­le­vant­ní ná­zvy ne­do­u­čí­te. Vý­klad do­slov­né­ho vý­zna­mu těch­to ná­zvů a s ni­mi sou­vi­se­jí­cí my­to­lo­gie je sou­čás­tí Iyengar­ovy iko­nic­ké kni­hy Light on Yo­ga, kte­rou Vám pro úče­ly stu­dia do­po­ru­ču­je­me za­kou­pit v an­glic­kém ori­gi­ná­le –
    →  Light on Yo­ga
 
XIX.  Sou­čá­stí tra­dič­ní­ho ri­tu­á­lu, kte­rým za­čí­ná kaž­dá lek­ce, je spo­leč­ný zpěv Invo­ka­ce k Pa­tan­ja­li­mu, Gu­ru man­try a v ran­ní sku­pi­ně ta­ké Pur­na­ma­dah man­try. Vel­ká vět­ši­na stu­den­tů se slo­va a in­to­na­ci těch­to man­ter na­u­čí čis­tě z pra­vi­del­né­ho od­po­sle­chu – po­ma­lu, sa­mo­vol­ně a bez zvlášt­ní sna­hy, nic­mé­ně pro­to­že vý­znam zpí­va­ných ver­šů je do­bré znát, do­po­ru­ču­je­me Vám pro­zkou­mat ales­poň je­jich pře­kla­dy –
    →  Invo­ka­ce k Pa­tan­ja­li­mu
    →  Gu­ru man­tra
    →  Pur­na­ma­dah man­tra
 
XX.  Škol­né v my­so­re prog­ra­mu se hra­dí za kaž­dých za­po­ča­tých 30 dnů stu­dia bez ohle­du na to, ko­lik lek­cí do da­ných 30 dnů spa­dá, při­čemž prv­ní plat­bu jste usku­teč­ni­li při při­hlá­še­ní. Na po­tře­bu za­pla­tit škol­né na dal­ších 30 dnů bu­de­te upo­zor­ně­ni e-mail­em vždy, když před­cho­zích 30 dnů uply­ne. Po­kud na lek­cích ab­sen­tu­je­te – a to bez ohle­du na dů­vod –, ne­vzni­ká Vám ná­rok na po­su­nu­tí plat­nos­ti škol­né­ho ani na ja­kou­ko­liv ji­nou ná­hra­du.

Pravidelná docházka

XXI.  Jak již bylo zmí­ně­no, veš­ke­ré Va­še vý­sled­ky – ať už v ro­vi­ně du­šev­ní, zdra­vot­ní, fy­zic­ké či kos­me­tic­ké – bu­dou pří­mým od­ra­zem pra­vi­del­nos­ti Va­ší pra­xe a ves­měs ni­če­ho ji­né­ho. Ta­to sku­teč­nost ne­lze ni­jak zvrá­tit, pře­chy­tra­čit ne­bo obe­jít. Zda­li skrz svou ása­no­vou pra­xi do­sáh­ne­te zdra­ví, kon­di­ce, krá­sy, sebe­po­ro­zu­mě­ní, sebe­vě­do­mí či zlep­še­né schop­nos­ti sebe­­ov­lá­dá­ní zá­vi­sí jen a pou­ze na mí­ře dis­ci­plí­ny, kte­rou vy­ká­že­te v pra­vi­del­nos­ti cvi­če­ní.
 
XXII.  S res­pek­tem k té­to zá­ko­ni­tos­ti je tře­ba, aby­ste ro­zu­mě­li, že jste se sta­li čle­ny stu­dij­ní­ho prog­ra­mu, kde pra­vi­del­ná pra­xe před­sta­vu­je zá­sad­ní pri­o­ri­tu, kde se před­po­klá­dá, že ta­to pri­o­ri­ta re­ál­ně od­rá­ží, co vy sa­mi chce­te, a te­dy kde se prak­ti­ku­je vždy a za všech okol­nos­tí – v ob­do­bích dob­rých i špat­ných, v mra­zech i ve ved­rech, o svát­cích i o prázd­ni­nách, při kri­zích i při ka­la­mi­tách, v pra­cov­ním pře­tí­že­ní i v osob­ních ne­sná­zích, bě­hem men­se­su, bě­hem blo­kád i bě­hem drob­ných zra­ně­ní (s pa­třič­ný­mi úpra­va­mi), ... – pro­stě do­o­prav­dy vždy, s pra­vi­del­nos­tí blíz­kou do­ko­na­los­ti, bez vý­mluv a bez pře­ru­šo­vá­ní.
 
XXIII.  S ja­kým­ko­liv pro­blé­mem v tech­ni­ce cvi­če­ní, zdra­vot­ním sta­vu, otáz­kách sebe­or­ga­ni­za­ce, psy­chi­ky apod. Vám vždy rá­di po­mů­že­me vše­mi způ­so­by, kte­ré zná­me, ale jak­mi­le po­le­ví­te v sebe­dis­ci­plí­ně a v lek­cích zač­ne­te na­ho­di­le ab­sen­to­vat, vše­chno úsi­lí na stra­ně Va­ší i na­ší se stá­vá mar­ným.
 
XXIV.  Aby me­zi stu­den­ty a uči­te­li v my­so­re prog­ra­mu ohled­ně pra­vi­del­nos­ti do­chá­zky ne­vzni­ka­ly ne­jas­nos­ti, kon­flik­ty ne­bo do­kon­ce po­ci­ty křiv­dy, pla­tí ty­to for­mál­ní zvyk­los­ti a do­po­ru­če­ní –
 
1.  Stu­den­ti z ran­ní sku­pi­ny by mě­li do­chá­zet ales­poň na dvě lek­ce týd­ně, a to kaž­dý tý­den. Stu­den­ti z ve­čer­ních sku­pin by mě­li do­chá­zet přes­ně na ty lek­ce, do kte­rých jsou za­psa­ní, a to kaž­dý tý­den (a po­kud jsou za­psa­ní pou­ze na jed­nu le­kci týd­ně, mě­li by svou kom­plet­ní pra­xi kaž­dý tý­den od­cvi­čit ješ­tě ales­poň jed­nou sa­mi do­ma, ji­nak se po­hy­bu­jí pod hra­ni­cí funk­ční­ho mi­ni­ma a ne­mo­hou oče­ká­vat žád­né ro­zum­né vý­sled­ky).
 
2.  Na lek­cích se obec­ně ne­ab­sen­tu­je.
 
3.  Když už se ab­sen­tu­je, mě­lo by to být vždy pře­dem ohlá­še­no – úst­ně na dří­věj­ší lek­ci ne­bo pí­sem­ně do e-mai­lu.
 
4.  Ab­sen­ce na lek­ci je v po­řád­ku, po­kud je je­jím dů­vo­dem a.) zá­važ­ný zdra­vot­ní pro­blém – t. j. ta­ko­vý, se kte­rým jed­no­znač­ně ne­lze prak­ti­ko­vat ani ve spe­ci­ál­ním te­ra­pe­u­tic­kém re­ži­mu –, b.) vý­ji­meč­ná ces­ta mi­mo Pra­hu – ať už pra­cov­ní ne­bo sou­kro­má –, pří­pad­ně c.) vý­ji­meč­ná ne­hoda.
 
5.  Ab­sen­ce mů­že být v po­řád­ku i z ji­né­ho dů­vo­du – tře­ba i kom­plet­ně ne­vhod­né­ho –, je-li ov­šem prud­ce vzác­ná. O ab­sen­cích, kte­ré na­stá­va­jí s ja­kou­ko­liv po­zo­ro­va­tel­nou čet­nos­tí, nel­ze tvr­dit, že by by­ly prud­ce vzác­né.
 
6.  Upřed­nost­ně­ní ji­né čin­nos­ti před účas­tí na řád­ném ter­mí­nu lek­ce před­sta­vu­je vždy faul. Vý­mlu­vy nej­sou ví­tá­ny, a to zej­mé­na vý­mlu­vy na pra­cov­ní zá­le­ži­tos­ti, na dě­ti, na lé­kař­ská vy­še­tře­ní, na náv­ště­vy úřa­dů, na svát­ky, na škol­ní prázd­ni­ny apod. Pro stu­den­ta, kte­rý si ne­chce or­ga­ni­zo­vat svůj čas tak, aby na lek­ce do­chá­zel se sko­ro­do­ko­na­lou pra­vi­del­nos­tí, my­so­re prog­ram ne­ní mí­něn. Kaž­dý ta­ko­vý stu­dent bu­de po­žá­dán, aby stu­di­um ukon­čil.
 
7.  Stu­dent, kte­rý tvr­dí, že ne­má ka­pa­ci­tu plá­no­vat si svůj vlast­ní čas (ty­pic­ky s od­ka­zem na prá­ci, na dě­ti nebo na ex­ter­ní au­to­ri­tu), v my­so­re prog­ra­mu ne­mů­že fun­go­vat a bu­de po­žá­dán, aby se ne­za­pi­so­val, pří­pad­ně aby stu­di­um ukon­čil. V YDP má nic­mé­ně stá­le mož­nost vy­u­žít coach­ingu nebo pří­prav­ky, kde ne­ní vy­ža­do­vá­na pra­vi­del­nost do­cház­ky, pou­ze pra­vi­del­nost cvi­če­ní –
    →  Coaching
    →  Přípravka
 
8.  Ces­ty mi­mo Pra­hu ne­lze po­va­žo­vat za vý­ji­meč­né, po­kud k nim do­chá­zí kaž­dý tře­tí mě­síc ne­bo do­kon­ce ješ­tě čas­tě­ji.
 
9.  Ne­ho­dy ne­lze po­va­žo­vat za vý­ji­meč­né, po­kud k nim do­chá­zí opa­ko­va­ně, a to ani ne­ho­dy růz­ných ty­pů. Ře­ší-li stu­dent ne­u­tu­cha­jí­cí šňů­ru ka­la­mit, jed­ná se ve všech pří­pa­dech o dů­sle­dek je­ho vlast­ních roz­hod­nu­tí a o dů­sle­dek je­ho ži­vot­ní­ho sty­lu, ni­ko­liv o ne­pří­zeň osu­du ne­bo o ne­šťast­nou ná­ho­du. Viz esej –
→  Vše­chno ve va­šem ži­vo­tě je va­še vi­na
 
10.  Ve vý­ji­meč­ných, ne­frek­ven­to­va­ných pří­pa­dech je na lek­ci mož­né do­ra­zit v zá­stup­ném ter­mí­nu mí­sto ter­mí­nu řád­né­ho (t. j. např. ve stře­du rá­no mí­sto v pon­dě­lí ve­čer), nic­mé­ně vždy je to tře­ba pře­dem do­mlu­vit a zá­ro­veň ro­zu­mět sku­teč­nos­ti, že jde o vy­bo­če­ní z re­ži­mu pra­vi­del­né pra­xe a te­dy o po­měr­ně ne­žá­dou­cí udá­lost. Zce­la ne­při­ja­tel­né je uva­žo­vá­ní ve sty­lu "kaž­dý tý­den si do­ra­zím na ty lek­ce, na kte­ré se mi zrov­na do­ra­zit chce/na kte­ré mi to zrov­na vy­jde," ne­boť ta­ko­vé plá­no­vá­ní, kte­ré ne­lze chá­pat ja­ko mo­ti­vo­va­né, na­tož dis­cip­li­no­va­né, ve­de ve všech pří­pa­dech k vý­hle­do­vé­mu ko­lap­su pra­xe.
 
11.  Vše před­cho­zí pla­tí s ná­sob­ným dů­ra­zem pro ve­čer­ní stu­den­ty, kte­ří jsou za­psa­ní je­nom na jed­nu lek­ci v tý­dnu. Tvr­dí-li do­spě­lý člo­věk, že chce pro­vo­zo­vat ur­či­tou čin­nost, ale kvů­li to­mu či ono­mu v ní ne­mů­že udr­žo­vat sebe­dis­ci­plí­nu, přes­to­že si pro ni ur­čil mi­ni­mál­ní frek­ven­ci jed­né je­di­né dvou­ho­di­nov­ky týd­ně, má ve svém ži­vo­tě pro­blém da­le­ko zá­važ­něj­ší než ten, kte­rý se ma­ni­fes­tu­je han­dr­ko­vá­ním o pri­o­ri­tě ása­no­vé pra­xe. Je obě­tí dez­or­ga­ni­za­ce, vý­mluv, sebe­obl­bo­vá­ní a ne­do­stat­ku sebe­re­fle­xe a je pře­dem od­sou­zen ke zmat­ko­vá­ní, sel­há­vá­ní a obec­ně k ne­štěs­tí ve všech ob­las­tech ži­vo­ta. Ži­vot je tvrdý k li­dem, kte­ří jsou na se­be měk­cí, a měk­ký k li­dem, kte­ří jsou na sebe tvrdí.
 
12.  Stu­dent, kte­rý tato do­po­ru­če­ní/zvyk­los­ti ne­res­pek­tu­je ne­bo res­pek­to­vat pře­stá­vá, mů­že být po před­cho­zím va­ro­vá­ní v mo­men­tě ex­pi­ra­ce mě­síč­ní­ho škol­né­ho po­žá­dán o ukon­če­ní stu­dia.
 
13.  Na­ho­di­lé, se­zón­ní či do­kon­ce pra­vi­del­né pře­ru­šo­vá­ní člen­ství v my­so­re prog­ra­mu ne­ní slu­či­tel­né s funk­čním stu­di­em. Stu­dent, kte­rý ten­to fakt ne­při­jí­má, mů­že být po opa­ko­va­ném pře­ru­še­ní po­žá­dán, aby se již zno­vu ne­za­pi­so­val.
 
14.  Stu­den­tům, kte­ří v my­so­re prog­ra­mu dlou­ho­do­bě do­chá­ze­jí ales­poň na dvě lek­ce týd­ně, je zdar­ma po­sky­to­vá­no ex­tra ve­de­ní v po­do­bě pra­vi­del­ných, sou­kro­mých kon­zul­ta­cí – s for­má­tem jed­no­ho se­ze­ní kaž­dých šest mě­sí­ců. Smys­lem to­ho­to ve­de­ní je údrž­ba me­to­dic­ké­ho pří­stu­pu a kon­cep­čno­sti ve vý­vo­ji ása­no­vé pra­xe přes dlou­ho­do­bý ho­ri­zont a pre­ven­ce pro­blé­mů s tím­to vý­vo­jem spo­je­ných.
 
15.  Pí­sem­ná ko­mu­ni­ka­ce se stu­den­ty my­so­re prog­ra­mu je ve­de­na vý­hrad­ně e-mailem. Poš­le-li stu­dent zprá­vu jakým­ko­liv ji­ným ka­ná­lem, ne­mu­sí na ni dos­tat od­po­věď a měl by ji po­va­žo­vat za ne­do­ru­če­nou.