VŠECHNO VE VAŠEM ŽIVOTĚ JE VAŠE VINA

"Můj spolubydlící mi ukradnul čtyřicet tisíc." Vaše vina. Vy jste s tím grázlem sdíleli byt. Neproklepnuli jste si ho, než jste s ním začali bydlet, že ne? Když jste poprvé zjistili, že je to blbec, nejspíš jste se neodstěhovali, ani jste ho nevykopnuli. Nadto fakt, že jste vůbec sháněli spolubydlícího, vycházel jedině z toho, že jste nevydělávali dost, abyste za svoje bydlení mohli platit sami, nebo že jste chtěli bydlet někde, kde to bylo nad vaše poměry. A váš příjem je vaše vina, pamatujeme?
Takhle bych mohl pokračovat s další horou příkladů. Příkladů selhání, ze kterých se pokoušíte vyvinit, ale za které si ve skutečnosti můžete sami. Ale zase— Myslím, že už chápete. Všechno ve vašem životě je vaše vina.
Mimochodem, tohle pravidlo samozřejmě platí i pro mě. Mezi výjimky nepatřím. Každý problém, který v životě mám, jsem si způsobil sám. Pravda, můj život je dnes dost dobrý a problémů v něm nemám moc, ale každý jeden, který mě trápí nebo trápil, je nebo byl mou vinou. Docela a úplně, mou – vlastní – vinou. Kromě sebe sama nemám, na koho bych mohl cokoliv svést. Co jsem se v osmnácti odstěhoval z domu svých rodičů, všechny průšvihy do jednoho jsem si přivodil sám.
Stejně jako vy jste si sami přivodili všechny průšvihy svoje.

Proč je to dobře

Teď mi ještě zbývá vysvětlit, proč je to tak dobře. Proč je pro vás výhodné plně přijmout, že všechno ve vašem životě je vaše vina. Proč je to jedna z vůbec nejpozitivnějších a nejvýhodnějších věcí, které můžete udělat.
Pokud jste si současné problémy kompletně způsobili sami, můžete je i změnit. Jestli třeba vyděláváte pouhých třicet tisíc měsíčně, štve vás to a je to celé vaše vina, můžete vydělávat mnohem víc, stačí se jen rozhodnout. To je ohromně úžasné, když se nad tím zamyslíte.
Co kdybyste vydělávali jen třicet tisíc měsíčně, nemohli to vystát a zároveň za to nebyli zodpovědní? Co kdyby za tím stálo, že žijete v Orwellovské totalitě, že vaše zaměstnání i váš příjem diktuje nahodilý ministerský úředník a že jste pod neustálým dohledem a konstantní hrozbou smrti? To by bylo doopravdy zlé, protože byste byli fakticky bezmocní. Kdybyste svůj příjem navýšili, čelili byste popravě.
Kdyby ale byl váš příjem plně ve vašich rukou (což je!), to by bylo skvělé. Znamenalo by to, že ho můžete změnit, kdykoliv chcete – kdykoliv se pro to rozhodnete.
A to také je, proč byste měli být nadšení, když říkám, že úroveň vašeho milostného života nebo vaše tělesná kondice je vaší vlastní vinou. Proč byste to měli vítat a ne se zlobit, vztekat nebo vymlouvat. Protože to vám dává možnost všechny tyhle věci změnit. Kdybyste za ně nemohli, byli byste nahraní, a to dokonale a napořád.
To, že za svoje problémy si můžu sám, osobně miluju. Připadá mi to super. Dává mi to schopnost s nimi něco dělat. Za problémy, které jsem měl v minulosti, jsem si taky mohl sám. Věděl jsem na jistotu, že je můžu vyřešit, stačí se jen rozhodnout. A tak jsem se rozhodnul, odpracoval, co bylo odpracovat potřeba, a teď už neexistují. Jsem rád, že když už jsem je měl, taky jsem je původně zavinil, protože chápu, že kdyby to tak nebylo, nutně by mě pořád trápily.
Konečně, pokud si můžete za svoje problémy, můžete si také za svoje úspěchy. Jestli vyděláváte hromadu peněz, vybudovali jste bohatou firmu nebo prospěšnou organizaci nebo máte třeba parádní milostný život – a všeho jste dosáhnuli svým vlastním úsilím –, máte být na co hrdí. Udělali jste to vy a je to vaše "vina." Jen tak dál! Když jste se ke skvělým výsledkům propracovali v jedné oblasti, zvládnete to i v jiné, protože ať už svou pozornost namíříte kamkoliv, za všechno všude si můžete sami.
Takže přestaňte fňukat, zatněte zuby a vrhněte se do práce. Všechno ve vašem životě je vaše vina. Změnit v něm můžete, cokoliv se vám nelíbí.
Není to úžasné?